O rýmovníku

• Pěstování rýmovníku ve venkovních prostorách důrazně nedoporučuji. V exotických pralesích sice roste ve volné přírodě, ale v našich podnebních podmínkách rozhodně ne. Rýmovník potřebuje především stálou teplotu (což u nás, kde je v létě v noci 15°C a přes den 25°C, nemluvě o zimě, když je mráz, rozhodně dlouhodobě nepřežije), vlhkost, světlo a bezvětří. Pokud se tedy rozhodnete rýmovník pěstovat na balkoně anebo na zahrádce před domem, tak Vám s nejvyšší pravděpodobností začne žloutnout, případně i červenat.
• Velikost lístků indikuje výživnost zeminy. Když jsem sazeničky umístil do květináče s kvalitní zeminou a přidal kvalitní hnojivo, dorůstaly lístky v průměru na šířku až k 10 cm, zatímco ostatní se pohybovaly kolem poloviny.
• Rychlost zakořenění je na tom podobně. Záleží na čistotě vody. Když jsem použil vodu z horského potoka, vyrašily kořínky už do 5 dnů. Když jsem ale použil vodu z vodovodu, čekal jsem vždy minimálně 7 dní. Navíc ještě záleží, jak jsou čerstvě odstřižené řízky do vody umístěny. Když jsem je totiž umístil do kelímku tak, že sahaly až na dno, trvalo to o několik dní déle, než když jsem je umístil tak, aby na dno nedosahovaly.
• Výška a rozestupy pater lístků jsou závislé na množství světla. Když jsem měl rostlinku umístěnou v tmavém koutě místnosti, začala růst velmi rychle do výšky a rozestupy mezi patry byly téměř dvojnásobné než u těch, které jsem měl umístěné u okna.
• Barva a vůně lístků záleží na teplotě, ve které rýmovník je. Pokud je v chladnějším prostředí, lístky mohou ztratit zelenou barvu a dokonce začít žloutnout. Naopak, když jsem měl rostlinku v hodně teplé místnosti, listy byly krásně tmavě zelené a velmi aromatické.
• I zlomený šlahoun se dá napravit. Jednoho dne se mi stalo, že když jsem u rostlinky měnil podpěrnou špejli, po které se pnula do výšky, omylem jsem ji zlomil. Napadlo mne tedy udělat pokus a rostlinku ve zlomeném místě jsem namísto ustřižení narovnal a zpevnil. Zhruba po dvou týdnech nebylo po zlomenině ani známky a pnula se dál.
• Vypěstovat se dají dva typy rostlinky - buď plazivá, nebo pnoucí. Jak jsem psal v předchozím odstavci, dávám většinou k rostlinkám špejle, aby pěkně rostly do výšky. Jednak mi to přijde vzhledově lepší a navíc je to i z hlediska zabraného místa úspornější. Pokud chceme mít ale plazivku a nechat šlahoun volně růst třeba po parapetu pod oknem (ne nad radiátorem!), stačí jen počkat, až se sama ohne, a pak jí jen nasměrovat na správný směr.
• Čím delší, tím křehčí. Pokud je šlahoun už hodně dlouhý, začíná být křehký a lámat se. A čím je delší, tím je citlivější. Proto je dobré, pokud jej máme jako plazivku, ho na určité místo směrovat už od začátku, protože pak už to nemusí být tak jednoduché.
• Nad horkem začne dříve dřevnatět. Když už máme u rýmovníku delší šlahoun, který vedeme třeba v kuchyni od skříňky přes lednici, je potřeba počítat s tím, že dřív či později začne dřevnatět. Lístky uschnou, opadají a stonek ztvrdne a zhnědne - protože rýmovník je keř. Nicméně myslím si, že si tím rostlinka brání "tělo", aby i přes vysokou teplotu mohla dodávat živiny až na konce šlahounů. Pokud ale necháme šlahoun pnout dál, třeba na další poličku v kuchyni, bude koncová část stále zelená.
• Bez stonku nebo bez lístků rostlinka nevzejde. Možná jsou lístky a stonek nějak geneticky propojené, protože za celou dobu se mi nepodařilo docílit toho, že by ze stonku bez lístků vyrašily lístky a z lístků vyrašil stonek. Je tedy pravda, že v obou případech vyrašily kořínky, ale tím to skončilo. Možná to chtělo jen více času, ale po dvou měsících čekání jsem si řekl, že to už nemá cenu zjišťovat.
• A na dalších zajímavostech teprve pracuji :)

Pokud byste měli nějaké dotazy ať už ohledně pěstování, zpracování, nebo prodeje, neváhejte mne kontaktovat pomocí formuláře, anebo na emailu prodej@mujrymovnik.cz nebo na Facebookové stránce, případně i na Instagramu.